KULTURISTICKÁ PORADNA !!! NO PAIN NO GAIN !!!
|
OPTIMÁLNÍ VOLBA CVIKŮ V TRÉNINKU ZAČÁTEČNÍKŮ Bench-press, dřepy, mrtvé tahy, přítahy v předklonu, tlaky za hlavou… Co mají tyto cviky společného? Na to jistě znáte odpověď: jsou to cviky základní, vícekloubové, ideální pro tvorbu svalové hmoty a zvyšování síly, ale… zároveň jsou to cviky nevhodné pro začátečníky! A to je jistě již méně známý aspekt těchto snad nejpoužívanějších cviků, alespoň to vyplývá z praxe, kdy jsou velmi často tyto cviky nevhodně a hlavně předčasně zařazovány cvičenci, jejichž výkonnost tomu neodpovídá. Velmi často dochází k diferenciaci cviků na „dobré“ a „špatné“, popřípadě na účinné a neúčinné. A velmi frekventovaná otázka cvičenců zní: „Který cvik je na tu či onu svalovou partii nejlepší a nejúčinnější?“A jsou zklamáni, když nedostanou žádnou jednoznačnou odpověď - a ani ji nemohou očekávat. Takovéto jednoznačné konstatování by bylo neseriózní a v podstatě by pouze vyjadřovalo subjektivní postoj a zkušenosti toho či onoho odborníka. Výběr cviků totiž vychází většinou z osobních pocitů a zkušeností daného jedince a to, co vyhovuje jednomu, tak rozhodně nemusí vyhovovat druhému. Jistě neřeknu nic objevného tvrzením, že neexistuje špatný či dobrý cvik, ale jeho vhodné či nevhodné zařazení v tréninkovém plánu či provedení cviků špatnou technikou. Právě z toho pak vycházejí názory cvičenců, kteří některé cviky na základě svých subjektivních zkušeností zavrhují a tyto negativní pohledy pak šíří v posilovně a infikují jimi ostatní cvičence. Každý si totiž musí udělat svůj vlastní názor. To, zdali je pro konkrétního cvičence daný cvik vhodný či nevhodný, vyplývá z posouzení několika faktorů. 1) Stupeň trénovanosti - podrobněji si vhodnost cviků pro různou úroveň naší tréninkové vyspělosti rozebereme v dalším textu, je ovšem možné konstatovat, že určitá omezení ve výběru cviků se z objektivního pohledu týkají pouze začátečníků, ale již ne pokročilejších a vyspělých kulturistů - ty limitují ve výběru jiné faktory, které si uvedeme dále. Čím je kulturista pokročilejší, tím více se mu spektrum cviků stále rozšiřuje. 2) Pákové poměry - délka končetin a stavba hrudníku jsou aspekty, které často limitují použití určitých cviků, respektive v extrémním případě často použití určitých cviků zcela vylučují. Například dlouhé paže zkombinované navíc s plochým hrudníkem představují pro jejich nositele téměř nepřekonatelnou překážku v provedení a účinnosti takového cviku, jako je bench-press, ale představují problémy v podstatě pro všechny tlakové cviky, a to jak při procvičování prsních svalů, tak ramen, protože dráha pohybu je velmi dlouhá a velkou část práce přejímají pomocné svaly, jako je triceps. Analogicky to platí i při procvičování zad, kdy opět tahové cviky jsou značně ovlivněné zapojením bicepsů. Obdobná situace nastává při dřepech, kdy jedinec s dlouhými končetinami se většinou předklání a není schopen dodržovat správnou techniku provedení (přenáší velkou část zátěže na spodní záda apod.) - a pro takového cvičence přinášejí dřepy kolikrát „více škody než užitku“. 3) Cíle, které si stanovíme - záleží na každém z nás, čeho chceme dosáhnout, pochopitelně závodní kulturista musí přizpůsobit výběr cviků tréninkové fázi, ve které se nachází v rámci přípravy na soutěž. Pokud cvičíme sami pro sebe, tak je to pouze naše rozhodnutí, kam nasměrujeme naše úsilí a jaké máme představy o ideální postavě. Často o charakteru tréninkového plánu a výběru cviků rozhoduje i roční období… V zásadě platí, že každý tréninkový plán má obsahovat jak cviky universální, vícekloubové, tak izolované a pouze měníme početní poměr mezi nimi.
5) Zdravotní aspekty - v případě, že nás nijak ve výběru cviků neomezují, tak je to ideální situace. Zcela zdravý jedinec bez jakýchkoliv problémů je spíše pravidlem než výjimkou, a tak je třeba zdravotní stav zohlednit. Vím z vlastní zkušenosti dlouholetého provozovatele posilovny, že většina cvičenců se se svými problémy tají a ty vyjdou najevo až při nějakém kolapsu. Konec konců cvičení ve fit centrech je „na vlastní nebezpečí“. Přesto je někdy doslova otázkou života či smrti svůj zdravotní stav nepodceňovat a přizpůsobit mu výběr cviků. A jsou i absolutní zdravotní kontraindikace při kterých by člověk neměl absolvovat silový trénink vůbec - například vysoký krevní tlak, samozřejmě je celá řada i kardiovaskulárních problémů, které například vylučují takovou techniku cviků či tak vysoké zátěže, které Vás nutí k zadržování dechu a tak dále. Většinou se ovšem jedná o problémy s pomocným pohybovým aparátem - tedy se svalovými úpony, vazy či klouby. Od středního věku byste rozhodně měli podstoupit komplexní lékařskou prohlídku i tehdy, kdy se domníváte, že nemáte žádné zdravotní problémy, a vyžádat si souhlas ošetřujícího lékaře. Zažil jsem i cvičence s trojitým bypassem, který sice s omezením, ale přesto v posilovně cvičil… 6) Věkové zvláštnosti - částečně souvisí s předchozím bodem, kdy střední a hlavně vyšší věk přináší s sebou častá omezení ve výběru cviků - a to hlavně pokud jste začátečník. Mám ovšem spíše na mysli v tomto bodě především mladé začínající, většinou „náctileté“ jedince, kteří jsou v růstu a vývoji a některé cviky jsou pro ně zdravotně rizikové. Jedná se především o všechny cviky, kdy je páteř zatěžována ve vertikálním směru. Pokud patříte do této věkové kategorie, tak co nejrychleji zapomeňte na soutěže typu „kdo uzvedne těžší činku nad hlavu“ a podobně. Tedy žádné tlakové cviky zvláště ve stoji nad hlavu, nepoužívat dřepy, mrtvé tahy, ale ani přítahy v předklonu (veslování) a omezit vůbec cviky ve stoji, kdy příliš vysoká zátěž vede ke zkrucování těla. Většinou byste měli volit cviky vleže a vsedě. Konkrétní výběr cviků tedy musí být podřízen výše uvedeným aspektům a jen tak si zajistíte, že tréninkový program Vám přinese maximální efekt. Jak tedy postupovat, pokud jste začátečník?Spektrum cviků, které můžete použít na procvičování té či oné svalové partie, je opravdu široké a ani se nedivím, že cvičenci, a to nejenom začátečníci, jsou zmateni ve výběru cviků a nedovedou se v jejich nabídce zorientovat. Samozřejmě mi tento výběr usnadní znalost anatomie a funkce svalů a pochopení toho, jak daný cvik na svaly působí či jakou jejich část „zpracovává“. Jak jsme si již řekli na začátku, neexistuje špatný či dobrý cvik, ale pouze jeho špatné či dobré provedení, ale jako vše i toto pravidlo má svoje výjimky. Není jich ale moc a mezi ně patří například sedy-lehy na šikmé lavici hlavou dolů - to je cvik, který je špatný a zdravotně rizikový již ze svojí samotné podstaty a ani sebelepší provedení z něho neudělá vhodný cvik na břišní svaly. Proč tomu tak je - to jsme již probírali několikrát v článcích na procvičování břišních svalů a není to jistě třeba „omílat“ stále dokola.
Jak činky, tak kladky jsou nenahraditelné, protože nutí cvičence nalézt si optimální dráhu pohybu, zapojovat i menší a méně významné podpůrné svaly, které jsou nutné pro daný pohyb a koordinaci svalů. Při použití přístrojů je naopak průběh pohybu předem dán a nemůžeme ho (ve většině případů) měnit. Tedy je prakticky nemožné cvičení na přístrojích přizpůsobit individuálním zvláštnostem každého cvičence. Pokud se chcete blíže seznámit s problematikou použití činek a přístrojů, s jejich výhodami a nevýhodami, tak se podívejte na článek Duel gigantů - činky versus přístroje. Nebylo by tedy rozumné se jednostranně zaměřit na využití pouze jednoho, nebo druhého. Závěrem uvádím tabulku nedoporučovaných a doporučených cviků pro začátečníky a mírně pokročilé (za mírně pokročilého lze považovat cvičence po zpevnění svalového korzetu - řádově po dvou, třech měsících pravidelného tréninku). Kategorie doporučovaných cviků představuje náhradu a analogii k těm nedoporučovaným.
Zdroj: Petr Tlapák - Tvarování těla pro muže i ženy Tabulka cviků jistě není vyčerpávající a dal by se v podstatě každý cvik posoudit o ohledem na jeho vhodnost, či nevhodnost pro začátečníky. To, co uvádím, jsou nejběžnější a „nejkřiklavější“ příklady. Výběr vhodných cviků je pouze jedním z parametrů dobře sestaveného tréninku, ale jistě tím základním, protože je doslova kostrou tréninkového plánu. Ovšem aby začátečník co nejvíce vytěžil z daných cviků, tak je naprosto nutné dokonale zvládnout provedení cviků a dýchání. V opačném případě i sebelépe sestavený trénink mu nebude nic platný… Trénink pro úplné začátečníky :
Trénink pro úplné začátečníky
Trénink pro úplné začátečníky
 Tenhle trénink je určen pro úplné začátečníky, tj. lidi, kteří ještě nikdy necvičili nebo pro ty, kteří měly dlouhou cvičební přestávku (několik měsíců). Je zaměřen na procvičení celého těla 3x týdně. Tedy všechny hlavní svalové partie těla jsou procvičeny v jedné tréninkové jednotce. Tedy všechny hlavní svalové partie těla jsou procvičeny v jedné tréninkové jednotce. Jednotce A ... Trénink 1 + 1, 1+2, A1, A2, A3 A1 (pondělí)
A2 (středa)
A3 (pátek)
úterý, čtvrtek, sobota, neděle - volno Tréninková jednotka A má tři varianty A1, A2, A3, kde se mění jenom cviky pro dané sv. partie. Je to z důvodu, aby se cvičenec obeznámil s jednotlivými cviky na tu samou svalovou partii a také proto, aby byl sval pokaždé zatěžován z jiného uhlu, nebo byla zatěžována jiná část té samé svalové partie (hlavně u velkých sv. partií). Něco ke schematickému označení tréninku První číslo znamená počet tréninkových dní po sobě. Druhé číslo znamená počet odpočinkových dní po sobě. 1+1 - znamená, že budete cvičit jeden den a na druhý den máte volno. 1+2 - znamená, že budete cvičit jeden den a potom máte dva dni volno. 2+1 - dva dni trénink den volno. A1, A2, B1, C2, D1... velké písmeno znamená jednu tréninkovou jednotku, číslo za ním znamená variantu této tréninkové jednotky. Písmeno značí i to, na kolik dnů jsou rozděleny všechny procvičované svalové partie celého těla. Například schéma tréninku 2+1 A,B,C,D, znamená, že všechny procvičované svalové partie těla jsou rozděleny na čtyři tréninkové jednotky (ABCD). Dvě se odcvičí dva dni po sobě (AB), potom je den volna a pak se odcvičí další dvě tréninkové jednotky ve dvou dnech po sobě(CD). Potom následuje znova den volna a cyklus se opakuje.
Schéma 2+1 A1,B1,A2,B2, znamená, že svalové partie jsou procvičeny ve dvou tréninkových jednotkách A a B (za dva tréninky), ale jsou tady dvě varianty tréninkové jednotky A i tréninkové jednotky B. To znamená, že první (A1) a čtvrtý den (A2) se budou procvičovat ty samé svalové partie, ale pomocí jiných cviků. Druhý (B1) a pátý den (B2) se budou procvičovat další svalové partie ve dvou dnech, ale jinými cviky v den 2 a v den 5.měly dlouhou cvičební přestávku (několik m
Něco ke schematickému označení tréninku První číslo znamená počet tréninkových dní po sobě. Druhé číslo znamená počet odpočinkových dní po sobě. 1+1 - znamená, že budete cvičit jeden den a na druhý den máte volno. 1+2 - znamená, že budete cvičit jeden den a potom máte dva dni volno. 2+1 - dva dni trénink den volno. A1, A2, B1, C2, D1... velké písmeno znamená jednu tréninkovou jednotku, číslo za ním znamená variantu této tréninkové jednotky. Písmeno značí i to, na kolik dnů jsou rozděleny všechny procvičované svalové partie celého těla. Například schéma tréninku 2+1 A,B,C,D, znamená, že všechny procvičované svalové partie těla jsou rozděleny na čtyři tréninkové jednotky (ABCD). Dvě se odcvičí dva dni po sobě (AB), potom je den volna a pak se odcvičí další dvě tréninkové jednotky ve dvou dnech po sobě(CD). Potom následuje znova den volna a cyklus se opakuje. Schéma 2+1 A1,B1,A2,B2, znamená, že svalové partie jsou procvičeny ve dvou tréninkových jednotkách A a B (za dva tréninky), ale jsou tady dvě varianty tréninkové jednotky A i tréninkové jednotky B. To znamená, že první (A1) a čtvrtý den (A2) se budou procvičovat ty samé svalové partie, ale pomocí jiných cviků. Druhý (B1) a pátý den (B2) se budou procvičovat další svalové partie ve dvou dnech, ale jinými cviky v den 2 a v den 5.
KORTE :(Pro pokročilé) magické slovo, často se v poslední době objevuje a skloňuje v sekci trénink či v tréninkových deníčcích jednotlivých uživatelů. Ne všichni ale vědí, co si pod pojmem „jedu Korteho“ představit. Pro ty je tu tento článek, kde vám popíšu a vysvětlím základní principy a metody tohoto tréninku.
O čem tedy Korte je? Je to cvičení 3 základních cviků – dřep, benč a mrtvý tah – 3 krát týdně (ideální je rozpis pondělí, středa, pátek). Podstatou je vysoký objem práce, vysoká frekvence a nízká intenzita. Cvičí se s procenty z plánovaných maxim. Jak zjistíme tyto plánovaná maxima? Stačí si určit aktuální RAW maxima (bez pásku, bandáží, trhaček) a k nim přidat u dřepu 12,5 kg, u benče 5 kg a u mrtvého tahu 7,5 kg a máme plánovaná maxima. První týden se cvičí s 58 procenty z těchto plánovaných maxim a to všechny tři tréninkové dny a u všech tří základních cviků. Po týdnu se procenta a tudíž i váhy zvyšují. V druhém týdnu je to 60 procent, ve třetím 62 a v posledním týdnu první fáze je to 64 procent z plánovaných maxim. Podle zkušeností lidí, kteří tento trénink vyzkoušeli, je benč podhodnocený a příliš lehký. Jsou 2 možnosti: u benče si buď zvyšte procenta například na rozsah 62-68 nebo nadhodnoťte své reálné maximum třeba o 10-15 kg. Kromě tohoto postupu existuje i možnost přidávat každý trénink v rámci jednoho týdne například 1-2 kg, jestli to ovšem vybavení vaší posilovny dovoluje. Ale není to nutné, stačí se držet originálního rozpisu a přidávat až po týdnu. Počty sérií a opakování jsou následující: počty sérií se pohybují od 5 do 8 u dřepu a mrtvého tahu, od 6 do 8 u benče. Záleží jen na vás, na vaší energii a chuti, kolik jich v daném tréninku vykonáte, ale spodní hranici musíte dodržet. U dřepu a mrtvého tahu dělejte 5 opakování, u benče 6. Cvičte se 70% maxima,pokud je vaše maximálka na Benchpressu 100kg,tak v Kortem začnete se 70kg. Nejlepší je každý týden přidávat 2,5kg na benchpressu a 2,5 - 5kg na dřepu a mrtvém tahu. Jinak celý týden cvičit všechny 3 tréninky se stejnou váhou ve všch sériích. A ktomu doplňkové cviky !!! PŘÍKLAD TRÉNINKOVÉHO PLÁNU : Pondělí : Dřep 6x6 Mrtvý tah 5x5 Benchpress 5x5 Doplňkové cviky 1 (2) Úterý-volno Středa : Benchpress 6x6 Dřep 5x5 Mrtvý tah 5x5 Doplňkové cviky 2 (1) Čtvrtek-volno Pátek : Mrtvý tah 6x6 Dřep 5x5 Benchpress 5x5 Dopl(nkové cviky 1 (2) DOPLŇKOVÉ CVIKY : 1)-Biceps -Triceps -Břicho 2)-Ramena -Lýtka -Břicho Tyto dvě varianty doplňkových cviků se střídají ob trénink,tajže zatímco 1.týden v pondělí cvičíte variantu 1,na druhý týden vám v pondělí vycházejí doplňkové cviky 2 na každou doplňkovou partii cvičíte pouze jeden cvik třeba na biceps kladivový zdvih 4 série po 8 opakováních atd..
KULTURISTICKÝ TRENINK A JEHO VLIV NA ZDRAVÍ
Možná málo přitažlivé téma pro „náctileté“ cvičence, kteří považují zdraví za něco zcela samozřejmého a jejich prioritou je vybudovat svalovou hmotu za každou cenu bez ohledu na zdravotní rizika, která často podstupují… Ne, nemějte obavy, tento článek nehodlám naplnit strašením před použitím anabolických steroidů a jiných dopingových látek. Na toto téma toho již bylo napsáno dost, i já jsem se touto problematikou v průběhu let několikrát zabýval. A jak se říká - „komu není rady, tomu není pomoci“ a kulturistická veřejnost je v tomto směru dostatečně informována a každý se musí rozhodnout sám, jakou cestou se při budování svalové hmoty vydá…
Kulturistický, silový či posilovací trénink - nazvěme ho jak chceme - má tedy celou řadu pozitivních zdravotních účinků a my si je v několika bodech probereme. Již jsem se zmínil o tom, že s postupujícím věkem zdravotní aspekt stále více nabývá na důležitosti, a proto prvním bodem, který bych rozebral, je…
Kulturistický trénink jako ochranný faktor
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
4) Víra v účinek určitého cviku - to je velmi důležité. Protože pokud nevěříme v efekt určitého cviku, tak také nebude účinkovat. Je to něco podobného jako „víra Tvá Tě uzdraví“. Nemůžeme přistupovat k provádění toho či onoho cviku s odporem a říkat si: „Už abych to měl za sebou.“
Výběr cviků pochopitelně vychází ze základní filozofie tréninku začátečníků - a to z metodického postupu „od centra k periferii“. Je až s podivem, že tento základní princip většina začátečníků ignoruje a snaží se upřednostnit vizuálně přitažlivé partie, jako jsou paže či prsní svaly. Ovšem to je velmi krátkozraká strategie, která nemyslí na budoucnost, protože se z hlediska perspektivy používání těžkých vah a základních silových cviků neobejdeme bez opravdu silného středu těla (svalový korzet trupu) - tedy břišních a hýžďových svalů, bederních vzpřimovačů. Tato oblast se dá přirovnat k těžišti jeřábu, který má zvedat těžkou zátěž. Začátečník by měl postupovat od jednoduchých cviků ke složitějším a od lehkých k těžším a teprve po zesílení středu těla je možné přistoupit k tak náročným cvikům, jako jsou dřepy, mrtvé tahy a bench-pressy, a to stejné platí i pro řadu jiných cviků, které se vykonávají v předklonu či představují již výše zmíněnou zátěž páteře ve vertikálním směru (tlaky činek nad hlavu). Většina vícekloubových, univerzálních cviků je náročná na souhru a spolupráci většího počtu svalů, tedy svalovou koordinaci, a jsou tedy pro začátečníky hůře zvladatelné a je tedy třeba, aby jejich zařazení předcházely snadněji zvládnutelné cviky, při kterých se člověk naučí procítit a zapojovat dané svaly, které zesílí, a poté již nic nebrání zařazení náročnějších cviků. Typickým příkladem je zařazení předkopávání vsedě na přístroji a následně legressu před použitím dřepů. Každý začátečník, ale i kulturista na jakémkoli stupni pokročilosti, musí řešit dilema: „Mám použit činky a kladky, nebo přístroje?“ Velmi často existují analogické cviky, které se dají provádět jak s činkami či kladkami, tak zároveň i na přístrojích. Jestli očekáváte jednoznačnou či černobílou odpověď, tak budete zklamáni. A pokud Vám ji někdo dá, tak ho klidně označte za lháře. Zastánci volných vah a kladek uvedou stejný počet argumentů jako přívrženci použití přístrojů - tedy výsledkem takového dialogu je nezbytný kompromis. Použití přístrojů je velmi lákavé a navíc jejich sortiment se neustále rozšiřuje a jejich konstrukce je stále sofistikovanější. Není divu, že řada cvičenců má pocit, že činky a kladky ani nepotřebují, ale to je velký omyl!
Obsahem tohoto článku Vám chci přiblížit naopak pozitivní aspekty pravidelného kulturistického tréninku a jeho vliv na zdravotní stav. S ohledem na skutečnost, že v posilovnách je stále více zastoupená věková kategorie nad 40 let, jejíž prioritou většinou není maximální snaha o nárůst svalové hmoty, ale právě zdravotní aspekty, tak si myslím, že není od věci se zabývat i touto skutečností. V povědomí široké veřejnosti má kulturistika pouze jeden parametr - velké, více nebo méně silné svaly (v počátcích kulturistiky u nás v šedesátých letech se mluvilo o nafouklých svalech bez síly), kterými disponují neohrabaní, do sebe zahledění narcisté, kteří výsledky své tréninkové práce s oblibou prezentují na koupalištích a v jiných veřejných prostorách. No, to je příliš zúžený pohled, který si kulturistika „nezaslouží“. Pomocí kulturistiky můžeme získat podstatně více než jen velké, vyrýsované svaly a symetrickou, vyváženou postavu, byť toto je hlavní výsledek pravidelného tréninku, který většina z nás očekává. Kulturistika může podstatně přispět i k zlepšení či udržení našeho zdraví, což s narůstajícím věkem každý cvičenec stále více ocení. Nemluvím a nechci mluvit o extrémním bodybuildingu, jak s oblibou nazývá špičkovou profesionální kulturistiku Ľudovít Major (vždyť téměř každý sport ve svém vrcholném provedení neprospívá zdraví), ale mluvím o masách těch cvičenců, kteří trénují pravidelně bez vrcholových ambicí. I když bývalí Mr. Olympia „zlaté éry“ kulturistiky, jako je například Larry Scott či Frank Zane, těšící se z výborné formy a vynikajícího zdraví ve věku nad šedesát či sedmdesát let (a co náš Ivan Horáček, či Franta Zálešák?), o úplných průkopnících, jako byli Jack LaLanne či John Grimek, ani nemluvě - to zdánlivě svědčí o opaku. Ovšem ti žili a dosahovali svých špičkových výkonů v jiné době, jejich forma nebyla srovnatelná s formou dnešních špičkových kulturistů a použití anabolických steroidů a jiných dopingových látek bylo teprve v „plenkách“.
Konkrétní projevy sarkopenie hledejme již ve změnách svalových vláken, kdy jednak dochází k snižování jejich počtu, ale zároveň se rychlá svalová vlákna svým charakterem přeměňují na pomalá. Pokud neposilujete, ztrácíte od svých 40 let nejenom svalovou hmotu, ale i sílu. Rychlá svalová vlákna (II. typ), která jsou za sílu a svalovou hmotu zodpovědná, postupně atrofují a slábnou, zatímco svým průměrem malá a slabší pomalá svalová vlákna (I. typ) začínají převažovat. Studie prokázaly, že lidé, kteří neprovozují žádný sport, ztrácejí ve věku mezi 30. až 70. rokem asi 20 % rychlých svalových vláken ve stehnech. Rychlá svalová vlákna také určují rychlost pohybu, proto jsou starší lidé pomalejší. Vědci rovněž vyvrátili fámu, že od určitého věku nelze zvyšovat sílu a ani nabírat svalovou hmotu. Sice vrchol možností je v 35 letech, ale svaly jsou neuvěřitelně přizpůsobivé a reagují na trénink v téměř každém věku. Vědci dokonce zjistili, že i devadesátiletí po určité době posilovacího tréninku mohli „odhodit“ berle a jiné pomůcky pomáhající jím při chůzi.
Také pro kardiovaskulární systém má přiměřený, na zdraví orientovaný kulturistický trénink pozitivní účinky. Sportovní věda zdokumentovala celou řadu parametrů, které právě kulturistický trénink zlepšuje.